Falešný hráč

Waldemar Matuška

EmJsou tóny,kterDé se ztrácejí
Emkrátce, krátce Hzní,
má Emláska pláče a Dzdá se jí,
že Emuž mě CnevěHzní.
Jsou Ctóny, Emkteré se Amozvou a
Am7nedozní, Fzní Dmvážně CkrátG7ce,
má Cláska Empláče a Amje z toho
Am7nervosní, Fříká, Dmže jsem CzrádH7ce.
Ta Emdívka nejdřív mě Dspoutala
jak Emvězně v náruHčí
Emteď je beze mne Dzoufalá,
snad Emjí to CpoDu_Emčí.
Snad utiAší CkráHsný Empláč,
až pochoApí, Cže Hjsem Emhráč.
Já blázen o její lásku hrál
hru mírně hazardní
a pak jsem o výhru málo stál,
jen málo, jen pár dní.
Já hrál jsem, přiznám se, malinko falešně
né právě správně
a když jsme jednou šli za město na třešně,
líbal jsem jí v trávě.
A tam se z ní stala má milá,
na krátko, krátko jen,
i když mě svou vůní zmámila,
já byl spokojen.
Snad utiší krásný pláč,
až pochopí, že jsem hráč.
Jsou tóny, které se objeví a dlouze, dlouze zní.
DMá Emláska pláče a Dzdá se jí,
že Emzas mě uDEmzní.
Ví, že jsem Ajen CHdný Emhráč
a zvítěAzí CkráHsný Empláč.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:54.72+00:00
Výsledky hledání: